Herman Miller: Jeff Weber

Jako malého chlapce Jeffa Webera fascinovalo to, jak věci fungují. „Neustále jsem si s něčím hrál, ať už to znamenalo věci vyrábět nebo je naopak rozebírat,“ říká. Jeho dědeček, který si všiml, jak se rozvíjí jeho talent pro mechaniku, mu navrhl, že by se mohl stát průmyslovým designérem. „Jakmile jsem si o tomto povolání zjistil více, už nikdy mě nenapadlo, že bych mohl dělat něco jiného,“ vzpomíná Weber.

Dnes využívá svého bohatého talentu ke zlepšování životů druhých tím, že navrhuje produkty, které jim usnadňují život doma i v zaměstnání. „Ať už navrhujeme cokoliv, vždy by to mělo být spojené s prospěchem pro ty, kteří to budou používat,“ vysvětluje. „Vždy jde především o zážitek, o stimulaci smyslů dotyčné osoby pozitivním nebo prospěšným způsobem.“

Ačkoliv Weberovo dílo zahrnuje širokou škálu produktů, o design nábytku se začal zajímat během spolupráce s Billem Stumpfem, který se společností Herman Miller spolupracoval po 30 let. „Billův designérský duch ovlivní všechny mé budoucí výtvory,“ míní Weber. Jedním takovým příkladem je Stumpfova teorie „jednoho dílu“. „Ta říká, že každá součást kteréhokoliv předmětu musí mít smysl jak funkční, tak estetický,“ vysvětluje Weber. „Jedná se o klíčovou zásadu, kterou denně uplatňujeme.“

Při práci v ateliéru taková filozofie znamená, že návrh předmětu, budovy či služby „představuje pojící tkáň mezi lidmi a světem. Kvalita takového designu v pravém smyslu určuje kvalitu uživatelského zážitku a tím tedy také definuje naši existenci.“

Pokud klademe důraz na výsledky, klíčovou a důležitou součástí jeho designového postupu je studium. Například při práci na návrhu židle Embody strávil Weber a tým společnosti Herman Miller téměř dva roky diskusemi s experty v nejrůznějších oblastech medicíny, od specialistů na problémy horních končetin přes optiky až po neurology. „Jednalo se o součást snahy skutečně naplno pochopit, co obnáší poskytnout tělu v prostoru zdravou oporu a současně podpořit pohyb,“ říká.

„Lidské tělo je pro mě neustálým zdrojem inspirace,“ pokračuje. „Požadavky pracoviště a požadované zodpovědnosti se mohou měnit, ale lidský prvek zůstává relativně neměnný. Výzvou je pro mne vždy to, jak vytvořit něco, co tomuto člověku skutečně usnadní práci. Pohodlí a zdraví jsou jako láska a mír: můžeme jich mít někdy nadbytek?“ zamýšlí se.

Weber prohlašuje, že nejuspokojivější součástí jeho práce je sledovat, jak si někdo užívá výsledků jeho úsilí. „Sledovat někoho, jak sedí na židli a oceňuje její logiku a smysl, je velice uspokojivé.“

Říká, že současnou fázi své kariéry shledává obzvláště motivující. „Vždycky jsem byl přesvědčen o tom, že dobrý design v sobě spojuje umění a vědu,“ říká. „Používat tuto kombinaci způsoby, které pozitivně ovlivňují to, jak lidé žijí a pracují, je pro mě skutečně vzrušující.“