Knoll: Eero Saarinen

Knoll: Eero Saarinen

Základní text

Eero Saarinen, syn světově proslulých rodičů, architekta a ředitele Cranbrook Academy of Art Eliela Saarinena a textilní umělkyně Lojy Saarinen, byl obklopen uměním a designem již od útlého věku.  Nebylo žádným překvapením, když se Eero vydal po stopách svého otce a již od mládí mu pomáhal navrhovat nábytek a vybavení pro kampus v Cranbrooku. V roce 1929 odjel Eero do Paříže, kde se věnoval studiu sochařství. Následující rok se již zapsal do programu architektury na Yale. V roce 1934 se však vrátil do Michiganu, aby zde učil na Cranbrooku, pracoval na návrzích nábytku a zdokonaloval se v umění architektury a designu po boku svého otce.

Citace

"Chtěl jsem konečně nastolit pořádek v té zmatené spleti nohou... Chtěl jsem ze židle udělat zase jednu věc."

- Knoll: Eero Saarinen


Design by Knoll: Eero Saarinen

Text

V Cranbrooku se Saarinen poprvé setkal s Charlesem Eamesem. Oba mladí muži zcela oddaní zkoumání potenciálních nových materiálů a procesů se rychle stali skvělými přáteli, podporovali se v kreativitě a spolupracovali na několika projektech. Nejpozoruhodnějším výsledkem jejich partnerství byla průkopnická kolekce lisovaných překližkových židlí pro soutěž Organic Design, jež se konala roku 1940. Jako vítězové vystavovali pak svá díla na Organic Design in Home Furnishings sponzorovanou MoMA. Jejich kolekce byla oceněna první cenou ve všech kategoriích a katapultovala mladé designery do čela amerického moderního nábytkářského hnutí. 


Když se Florence Knoll ve 40. letech připojila ke stejnojmenné firmě, bylo pro ni přizvání Eera do společnosti jasnou volbou. Během následujících 15 let navrhl Saarinen mnohé z nejznámějších kusů firmy Knoll, a to včetně židlí a stolů Tulip, židle Womb a kolekce sedadel řady 70. Eero, který byl známý svou posedlostí po dokonalosti, zaujal k designu nábytku sochařský přístup. Postavil stovky modelů a maket v plném měřítku, aby dosáhl perfektní křivky, našel správnou linii a odvodil nejpříjemnější proporce. Jeho návrhy, využívající moderní materiály v organických tvarech, utvářely nejen pověst, ale přímo identitu společnosti Knoll během jejích prvních let.

Eero Saarinen také vůdcem druhé generace modernistů. Neustále posouval materiálové a estetické hranice, rozšířil slovník o křivočaré a organicky inspirované formy, které nebyly použity v dílech žádných z jeho předchůdců. Mezi výjimečné projekty patří mezinárodní letiště Dulles ve Washingtonu, DC, The Gateway Arch v St. Louis ve státě Missouri, terminál TWA na mezinárodním letišti Kennedy a ústředí CBS v New Yorku.

Ceny a uznání

1952 - Fellow of the American Institute of Architects;

1954 - člen of the National Institute of Arts and Letters;

1962 - posmrtně zlatá medaile American Institute of Architects;

1940 - dvě první místa s Charlesem Eamesem v designové soutěži Museum of Modern Art in New York City;

1948 - první místo v Jefferson National Monument competition;

1953 - Grand Architectural Award na Boston Arts festival

1955, 1956 - First Honor award of the American Institute of Architects;

1962 - zlatá medaile od American Institute of Architects

1965 - první místo v US Embassy competition in London